Umění a kultura
Obrazy a fresky napříč staletími a kulturami sloužily vždy jako důkaz toho, jakým způsobem se dá využít souhra světla, stínu a barev k vyvolání specifické atmosféry a nálady. Možnosti moderních technologií významně ovlivňují umění i dnes – velké osvětlující konstrukce například dokáží podtrhnout jedinečnost architektury. Máte-li chuť se dozvědět o potenciálu světla pro sféru umění a kultury, ale také o světelných technologiích, které umožňují efektivnější studium historických artefaktů, čtěte dál.
Laserové světelné show
Použití laserů v zábavním průmyslu, od koncertů po zábavní parky, učaruje divákům napříč věkovými kategoriemi. Schopnost přesně zamířit či vytvořit opravdu intenzivní kužel světla je zvlášť užitečný při osvětlování davu nebo promítání motivů na budovy, přičemž laserová světla dokážou jasně rozzářit i noční oblohu.
Vitráže
Jedna z nejstarších forem umění postavená na hře světla vznikla již okolo 4. století. Struktura vitrážových oken je navrhnuta speciálně tak, aby z nich teprve přirozeně dopadající světlo učinilo překrásná umělecká díla se zářícími detaily. Nejčastěji se s vitrážemi setkáme jako s výzdobou náboženských staveb, v nichž slouží jako přehlídka biblických výjevů. Krásou vitráží se ovšem nechali očarovat také umělci 20. století – mezi nimi například Marc Chagall, který vytvořil okna pro katedrálu Notre Dame ve francouzské Remeši.
Fotografie a kinematografie
Světlo je základním stavebním kamenem pořizování fotografií a natáčení filmů. Kromě toho, že správné osvětlení může znamenat zásadní rozdíl mezi špatným a skvělým snímkem, světlo hraje klíčovou roli v samotném procesu zhotovování fotografií. Ať už manipuluje s dobou expozice v černé komoře nebo ji dnes již ve valné většině případů nastavuje na digitálních přístrojích, profesionální fotograf ví, že úpravou doby dopadu světla zásadně kontroluje výslednou fotografii a může dosáhnout zajímavých efektů. V kinematografii, podobně jako ve fotografii, je světlo základním předpokladem pro zachycení scény, ať už přímo na staromódní políčko filmu nebo dnes již na digitální stěnu. Osvětlení při natáčení filmů je pak samostatné umělecké odvětví a dalo by se říci, že docela i věda. Možná, že když si vychutnáváte svůj oblíbený snímek, na osvětlení si ani nevzpomenete, ale můžete si být jistí, že nic neovlivňuje atmosféru a výsledný vizuální efekt tak jako právě světlo.
Divadlo a tanec
Je-li světlo nepostradatelné ve filmu, jistě pro vás nebude překvapením, že to samé platí i pro prkna, co znamenají svět. Úkolem týmu divadelních osvětlovačů zdaleka není jen zaručená viditelnost jeviště – svým umem dokážou měnit atmosféru scény, upoutávat divákovu pozornost na určité postavy podle potřeb scénáře a v neposlední řadě také navodit náladu různých prostředí či času. Divadelní hry i taneční představení dokážou bez pochyby obecenstvo dojmout, rozčílit i rozesmát – světlo a jeho intenzita, barva, směr, poloha či zaměření podtrhávají výkony herců a pomáhají tak vyvolat kýžené emoce. Práce osvětlovače tak vyžaduje nejen zručnost, ale i skvělé technické dovednosti a perfektní znalost optiky.
Architektonické osvětlení
Vývoj LED osvětlení pomohl na svět další umělecké formě, která esteticky zkrášluje především exteriéry budov. Venkovní osvětlení nákupních center, ale třeba i kulturních památek, jakými jsou hrady, zámky či kostely, plní propagační i oslavnou funkci. Správné osvětlení dokáže nejen „vyloupnout“ architektonické skvosty ze tmy, ale udělat ze statických objektů součást uměleckých performance, při nichž se na fasády promítají fascinující vizuály, a to třeba i ve 3D nebo 4D. Nemusíme ale zůstávat pouze venku – specificky navržené designové osvětlení dokáže proměnit prostory bytu či domu k nepoznání, aniž by se skutečné proporce místnosti jakkoliv upravovaly. Více informací o inovativních řešeních osvětlení, ať už v interiérech nebo i v ulicích měst, a další zajímavé odkazy a zdroje naleznete zde.
Restaurování
Restaurování a konzervování uměleckých děl a artefaktů je jedinou cestou, jak uchovat konkrétní a hmatatelné svědectví minulosti pro příští generace. Nesmíme ale zapomínat, že unikátní starodávné artefakty jsou v pravém slova smyslu nenahraditelné a jakýkoliv proces uchovávání musí podléhat velice přísným mezinárodním etickým pravidlům. Právě kvůli nepovedeným restaurátorským pracem jsou konzervační techniky předmětem kontroverzních debat. Díky světelným technologiím ale pomalu začínáme uměleckým artefaktům a jejich přesnému složení lépe rozumět. Moderní restaurátorské laboratoře využívají například vysoce účinné mikroskopy, spektrometry a rentgenové nástroje k důkladné analýze objektů a jejich složení. Teprve po pečlivé diagnostice za pomoci technologií založených na světle se experti rozhodují, jakou restaurátorskou techniku zvolit, aby nedošlo ke zbytečnému poškození díla.
Zdroj: Wikipedie