Zdroje světla na zemi
Světlo je často chápáno šířeji, nejen jako vlnové délky, které vidí lidské oko, ale i jako elektromagnetické záření o velmi vysokých frekvencích v okolí viditelného světla. Takové světlo je klíčovým prvkem ve velkých vědeckých zařízeních, jakými jsou synchrotrony a lasery založené na volných elektronech. Podstatou jednoho z těchto obřích zařízení je i urychlovač částic, který dokáže vytvořit neuvěřitelně zářivé světlo. To je natolik intenzivní, že dokáže doslova prostoupit světem kolem nás a obnažit ho až na jeho atomovou a molekulární strukturu, čímž se stává nepostradatelným nástrojem pro téměř jakýkoliv základní či aplikovaný výzkum na světě. V oblastech fyziky, strojírenství, farmakologie nebo výzkumu nových materiálů se dnes využívá okolo 60 synchrotronů.
Odhalení mikrosvěta
Evropský urychlovač částic v Grenoblu
Účel urychlovačů částic je velice široký. Vědci v nich zkoumají například možnosti nové léčby nejrůznějších nemocí, ale odehrává se zde i intenzivní práce na inovacích v inženýrství a nejvyspělejší technice světa. Tak schválně. Co mají společného neznámý virus a starověká malba? Necháte se poddat? Urychlovače umožňují zkoumání struktury obou těchto objektů za pomoci přístrojů, které jsou 10 000x účinnější než tradiční mikroskop.
Synchrotrony jsou v dnešní době bez pochyby nejvyspělejší vědecká pracoviště na světě a jejich role jako průkopníků nových vědeckých metod nám pomalu ale jistě poskytuje odpovědi na mnohé palčivé otázky dneška.
Podívejte se, kde všude synchrotrony pomáhají.
Spektrum možností
Elektromagnetické spektrum, © ESRF
Entita, kterou laicky označujeme jako světlo, je ve skutečnosti označení pro celou šířku elektromagnetického spektra, která zahrnuje nejen viditelné světlo, ale také právě světlo o vlnových délkách, které nemůžeme spatřit – například rádiové vlny, mikrovlny, infračervené záření, ultrafialové záření či rentgenové nebo gama paprsky. Všechny tyto typy se nás však denně dotýkají, ať už při poslechu rádia, ohřívání jídla v mikrovlnce nebo při letištní kontrole, kdy se útroby našeho kufru podrobují inspekci rentgenových paprsků. Správný druh světla a adekvátní vybavení pomáhají tam, kde už naše přirozené schopnosti zkrátka nestačí, a proto jsme schopni zkoumat objekty v rozlišení a detailu vysoko nad možnosti našich vlastních očí. Díky takovýmto „vypůjčeným“ schopnostem se vědcům stále častěji daří odpovídat na otázky typu: Z čeho je složena naše planeta? Jak probíhají životní procesy? Jak bojovat se specifickými viry?
Tyto a další podobné otázky mohou být zodpovězeny jen v případě, když dokážeme zkoumat svět kolem nás na molekulární úrovni – a s pomocí světla se nám to daří stále lépe.
Zajímá vás, kde ve světě se nachází špičková centra světelné technologie? Prozkoumejte interaktivní mapu zde.